Ovládnutí
západního středomoří
První punská
válka (264 – 241 př.n.l.)
- Kartágo válku začalo
- Řím - převaha na souši
- Kartaginci - na moři
- Řím zlepšil námořní taktiku, porazil Kartagince u Aegatských ostrovů
- Sicílie, Sardinie a Korsika (první provincie)
Druhá punská
válka
(218 – 201 př.n.l.)
(218 – 201 př.n.l.)
- Hannibal napadl Řím po souši z Iberského poloostrova přes Alpy
- Zvítězil u Trasimenského jezera a Kann, pustoší Itálii, Řím nedobyl
- Římané ho poráží u Zamy (202 př.n.l.)
- Kartágo přišlo o území a nesmí vést válku bez svolení Říma
Třetí punská
válka (149 – 146 př.n.l.)
- spojenec Říma, numidský král Massinissa
- vyprovokoval Kartágo k obraně, porušení smlouvy s Římem
- Římané Kartágo oblehli a zcela zničili
Dobytí
Makedonie a Řecka (215 – 146 př.n.l.)
- Makedonie poražena ve třech válkách
- 146 př.n.l. Římané zničili nejmocnější řecké město Korint
- Řím získal další – provincie
Římské
císařství
Krize republiky
- 2. a 1.století př.n.l. bylo v Římské říši plné nepokojů. občanských válek a povstání
- např. Spartakovo povstání otroků
- vzdělaný, inteligentní a obratný politik
- výborný vojevůdce
- dostal se k moci nejprve jako konzul 59. př.n.l., pak jako diktátor a samovládce 45 př.n.l.
- chtěl svou vládou zajistit klid v říši
- 44 př.n.l. zavražděn
Octavianus
Augustus
- adoptivní Caesarův syn
- porazil vrahy svého otce
- porazil svého soupeře Marca Antonia, který se proti němu spojil s egyptskou královnou Kleopatrou
- Vládou Octaviána (31 př.n.l. – 14 n.l.) končí období Římské republiky
- před smrtí jmenoval nástupce, svého adoptivního syna Tiberia
Rozkvět Římské
říše
- 2. století n.l. doba tzv. adoptivních císařů
- za císaře Traiana (98 – 117 n.l.) bylo území říše největší
- císaři budují opevnění hranic (limes romanus)
- Marcus Aurelius(161 – 180), „císař filozof“ bojoval s germánskými kmeny na našem území, zvítězil
- římské osídlení sahalo asi až na Moravu
Křesťanství
- objevilo se mezi Židy v 1.st. n.l.
- rychle se šířilo po říši
- císaři křesťany pronásledovali, pokládali je za rozvraceče říše
- 313 císař Constantin vydal tzv. Milánský edikt – zrovnoprávnění křesťanství (konec pronásledování)
- 380 císař Gratianus vyhlásil křesťanství jediným státem uznaným náboženstvím
Rozpad Římské
říše
- císař Theodosius rozdělil r. 395 říši na západní a východní část
- ve 4. a 5. st. „stěhování národů“
- na limes tlačí mnoho barbarských kmenů
- barbaři slouží v římské armádě
- poslední císaři jsou slabí, vládnou velitelé armády, často Germáni
- 476 posledního císaře desetiletého Romula Augustula sesadil velitel germánských oddílů Odoakar a prohlásil se Ostrogótským králem
- Západořímská říše přestala existovat
- Východořímská říše (Byzantská) přetrvala až do 15. st.